Dnešní fotografií z depozitáře bystřického muzea se vracíme k únorovému obrázku, na němž byl cechovní postavník. Cechovní postavník patřil jednomu z nejstarších cechů – ševcům. Ševcům patřil i dnešní předmět ze sbírek muzea – cechovní truhlice.

Cechovní truhlice sloužila k uložení nejdůležitějších věcí, které cechu patřily. V první řadě to byly peníze, které cech od svých členů shromáždil, dále artikuly – pravidla, která si cech stanovil, úřední pečetidlo a také vosk. O obsah truhlice se starali cechmistři. Protože byla truhlice jakýmsi trezorem, v němž byly shromážděné nejdůležitější cechovní doklady, musela být velmi dobře zabezpečena a zpravidla se nezamykala jen na jeden klíč. Bystřická cechovní truhlice má zámky tři. Novější truhlice měly zpevněné víko, aby jej nikdo nemohl rozbít např. sekerou.
Klíče zajišťovaly bezpečnost truhlice proti vloupání shora. Dno truhlice bylo zapečetěno, aby případné vloupání do truhlice zespodu všichni členové odhalili.
Truhlici ševcovského cechu věnoval do sbírek budoucího krajinského muzea na schůzi vedení muzejního spolku 18. listopadu 1931 Julius Bubílek, tehdy nejstarší obuvník. Byl posledním bystřickým cechmistrem. Cechy byly zrušeny kolem roku 1869, v malých městech přetrvávaly téměř do konce 19. století.
Truhlice, kterou Julius Bubílek bystřickému muzeu předal, je datovaná rokem 1823 a obsahovala tři sta třicet cechovních listin, tři  cechovní zápisy, jednu  pečeť a dva obrázky na plechu. Truhlice je 70 cm dlouhá a 49 cm široká, na výšku měří 60 cm. V muzejním inventáři ji najdete pod číslem 50/80. V muzejní sbírce zůstala od zmiňovaného roku 1931 dodnes. Většina jejího obsahu byla v roce 1957 podle nového archivního zákona převedena do okresního archivu.
                                                                                                                                                                                     -eda-