- Archiv Zpravodaje
- 2009-12
- 2010-01,02
- 2010-03
- 2010-04
- 2010-05
- 2010-06
- 2010-07,08
- 2010-09
- 2010-10
- 2010-11
- 2010-12
- 2011-01,02
- 2011-03
- 2011-04
- 2011-05
- 2011-06
- 2011-07,08
- 2011-09
- 2011-10
- 2011-11
- 2011-12
- 2012-01,02
- 2012-03
- 2012-04
- 2012-05
- 2012-06
- 2012-07,08
- 2012-09
- 2012-10
- 2012-11
- 2012-12
- 2013-01,02
- 2013-03
- 2013-04
- 2013-05
- 2013-06
- 2013-07,08
- 2013-09
- 2013-10
- 2013-11
- 2013-12
- 2014-01,02
- 2014-03
- 2014-04
- 2014-05
- 2014-06
- 2014-07,08
- 2014-09
- 2014-10
- 2014-11
- 2014-12
- 2015-01,02
- 2015-03
- 2015-04
- 2015-05
- 2015-06
- 2015-07,08
- 2015-09
- 2015-10
- 2015-11
- 2015-12
- 2016-01,02
- 2016-03
- 2016-04
- 2016-05
- 2016-06
- 2016-07,08
- 2016-09
- 2016-10
- 2016-11
- 2016-12
Hlavní nabídka
80 let od založení bystřického muzea – závěr
- Akce budou pod stříškou
- Autobusy pojedou jinak
- Benchmarking znamená srovnávání
- Bystřická charita pomáhá už 20 let
- Bystřické karate slaví úspěchy
- Čtenář roku 2013
- Dějiny Bystřice a světa v zápiscích (léta 1919–1922)
- Dobrých vín není nikdy dost
- Figurky opět na kolbišti
- Firmy a osobnosti
- Házená
- Jaké bylo počasí v březnu 2013
- K šedesátinám souboru Rusava
- Kdo v srdci žije, neumírá…
- Knižní novinky v městské knihovně
- Kopaná
- Městské informační centrum – nová sezona s novou vedoucí
- Muzejní vernisáž
- Na památku
- Nocování s Andersenem
- Obětavý dárce krve
- Okrašlovací spolek žije
- Oslavy cyrilometodějského roku – jednota v rozmanitosti
- Osm kilometrů krajských silnic se letos dočká nového povrchu
- Parkovací místa pro školu
- Pořádali jsme celostátní festival
- Projekt komunitního plánování sociálních služeb završen
- Růže pro paní učitelku
- Společenská kronika
- Taneční večery se rozjely
- Tentokrát jsme nic nehledali, ale vyhledávali…
- TON vystavil v Miláně TRAM
- Vlak jede krajinou…
- Volavka, želva – divadlo!
- Z redakční pošty
- Zlínská nemocnice zprovoznila moderní diagnostický přístroj
- ZPRÁVIČKY ZE VČELÍNA
- 90 let házené v Bystřici pod Hostýnem (1922–2012) – 5. část
Bystřické muzeum – nešťastná instituce
Přestože bylo muzeum za druhé světové války uzavřeno, přinášeli sem lidé dary i nadále. K prvním předmětům, které sem byly věnovány, patřily zřejmě z obavy před válečným nebezpečím především další cechovní a jiné písemnosti. Václavu Zbořilovi se pro muzeum podařilo získat kromě cechovních listin a cirkulářů také školní matriky, vysvědčení, mapy a provolání z roku 1848. Ostatní dárci sem přinášeli modlitební knihy, písně, ale také archeologické nálezy, rozšířila se i numismatická sbírka.
Kustodka Marie Ševčíková se zabývala především soupisem a desinfekcí sbírek. Na konci války byla ale M. Ševčíková za svou činnost v partyzánské skupině Clay-Eva zatčena, odvezena do Německa a umučena v Mauthausenu.Po válce nastoupila na její místo učitelka Oldřiška Zbořilová. Z původního osazenstva muzejního spolku zbyli v jeho vedení pouze dva členové, kromě už zmíněné Oldřišky Zbořilové pracoval pro muzeum ještě JUDr. Jaromír Fialka. Dlouholetý předseda Václav Zbořil se odstěhoval do Istebníku na Slovensko a do Bystřice už se nevrátil.
V prvním pololetí roku 1946 byly sbírky znovu instalovány do staronové expozice v budově školy a 1. července 1946 bylo muzeum znovu otevřeno veřejnosti. Politické změny v roce 1948 znamenaly rozšíření muzejní sbírky o předměty z někdejšího hostýnského muzea, které patřilo Matici svatohostýnské a nacházelo se v budově tamního kláštera. Díky této konfiskaci spravovalo bystřické muzeum v padesátých letech celkem pět tisíc předmětů. Přestože Svaz československých muzeí doporučoval převést sbírky do vlastnictví krajů a obcí, zůstalo bystřické muzeum ve vlastnictví spolku až do roku 1950. Do majetku města se dostalo až v lednu 1951.
Státní správa = finanční zabezpečení?
O několik měsíců později, 2. července, se rada usnesla požádat O. Zbořilovou, aby i přes majetkové změny v muzeu zůstala nadále jeho dobrovolnou kustodkou. Další organizační změna na sebe nenechala dlouho čekat. V roce 1954 byly sbírky ze správy MNV Bystřice pod Hostýnem vyňaty a muzeum se stalo pobočkou Okresního muzea v Holešově. Jako zdůvodnění bylo uvedeno, že „dnešní socialistické státní zřízení převádí všechna musea do státní správy a tím dává museím finanční zabezpečení“. Skutečnost byla ale opačná. Muzeum sice získalo 1. června 1954 v osobě Jarmily Fialkové první placenou kustodku, ta ale často nakupovala potřebné věci z osobních úspor a jejich vyplacení dlouho od nadřízených vymáhala. Její nejdelší finanční spor týkající se proplacení registrační skříně se táhl několik let. V roce 1957 Jarmila Fialková píše: „…musím čekati nekonečně na zaplacení registratury, kterou jsem dodala okresnímu museu téměř před dvěma lety! Nesmíte se divit, že mě stálé sliby a čekání skutečně ponižují a znevažují…“ Okresní muzeum Holešov nemělo potíže jen s proplácením nákupů. Neplatilo ani došlé faktury a často nevyplácelo ani mzdu kustodce. Aby mohla J. Fialková hradit nutné osobní výdaje spojené s bydlením, musela v roce 1956 nastoupit na brigádu do Sfinxu. V roce 1959 dosáhla platební neschopnost instituce takových rozměrů, že byla muzeu zrušena telefonní linka.
Památník Františka Táborského
Přesto fungovala instituce ve městě i nadále. Muzeum bylo v roce 1961 přejmenováno na Památník Františka Táborského a přesunuto do tzv. kaplanky u školy na náměstí. Dne 1. prosince 1961 vydal MNV památníku nový organizační řád a památník získal novou správkyni Vítězslavu Stojanovou. V budově kaplanky byly ale velmi špatné klimatické podmínky a památník byl už půl roku po svém otevření uzavřen. V budově chyběl depozitář a předměty byly podle vyjádření tehdejších funkcionářů města nevhodně uskladněny na půdě. Fotografie z půdy dokládají, že byly předměty na půdě jen nahromaděny a nikdo o ně nepečoval. Až do roku 1971 nepřestávalo vedení města čelit výtkám z kroměřížského okresního i gottwaldovského krajského muzea kvůli špatné péči o sbírky.
V roce 1971 byl památník definitivně zrušen a sbírkové předměty převezeny do Kroměříže. Část keramických předmětů byla potom ještě krátce vystavena v kapli sv. Vavřince na starém hřbitově. I ty byly ale nakonec převezeny do Kroměříže.
Na začátku 90. let 20. století se objevila otázka muzejních sbírek znovu na jednání zastupitelstva města. Na základě rozhodnutí zastupitelstva požádalo město kroměřížské muzeum o navrácení sbírek a ty se v 90. letech postupně do Bystřice vracely. Až do roku 2000 o navrácený majetek ale opět nikdo nepečoval. Při převozu se s předměty zacházelo velmi neopatrně a mnoho skleněných a keramických předmětů převoz nepřežilo, jiné byly ztraceny zcela. Změnu znamenal až nový zákon „O ochraně sbírek muzejní povahy“, podle jehož nařízení měly být všechny sbírky v majetku měst, obcí, krajů a státu zaevidovány v Centrální evidenci sbírek (tzv. CES) na Ministerstvu kultury ČR. V roce 2004 tak bylo bystřické městské muzeum znovu oficiálně zřízeno a otevřelo své sbírky veřejnosti. Část předmětů sice zůstala v Kroměříži a část byla nenávratně ztracena, přesto zapsalo ministerstvo kultury v přihlášce bystřického muzea do CES 1 470 sbírkových předmětů.
V současné době počet sesbíraných předmětů pomalu narůstá, v roce 2012 už ministerstvo kultury evidovalo v Bystřici pod Hostýnem 1 505 sbírkových předmětů a na jaře letošního roku přinesli dárci dalších třináct. Vivat muzeum!
-eda-
©Městský úřad Bystřice pod Hostýnem
Design By Macik